MENU
V současnosti trénujete čtvrtou třídu, je to vaše první trenérská zkušenost?
V Litoměřicích trénuji zhruba čtyři roky s tím, že s těmi hráči, které trénuji teď, postupuji již od přípravky. Nejdřív jsem v podstatě začínal pouze jako otec za mantinelem a postupně, jak jsem do toho stále více povídal a více o tom četl, jsem postoupil až k trenérské licenci a začal se vzdělávat v této oblasti. Od dětství jsem vždy sportoval, hrál kolektivní sporty a toto je vlastně takovým vyústěním toho mého aktivního sportovního života. Hokej jsem nikdy nehrál závodně, vždy pouze pro zábavu, ale hrál jsem jej přes dvacet let.
Jaká zatím panuje spokojenost s přípravou a s výkony svých svěřenců?
My to hlavně děláme proto, aby to děti bavilo. Učíme je všeobecné základy sportovní přípravy. Pojímáme to tak, abychom do nich dostali nějakou fyzičku, aby ten hokej vydrželi hrát a dále rozšiřovali ty dovednosti, které zatím mají.
Máte v mužstvu i své dvě děti, jak si vede starší Lukáš?
Já nerad hodnotím své dítě, to je vždy na hraně. Nicméně si myslím, že rozhodně patří k těm šikovnějším a jsem rád, že ho to baví. Kvůli němu a víceméně kvůli oběma, to dělám.
Jistě to ale nemá o nic jednodušší než ostatní že?
To bych řekl, že platí pro nás oba. Pro něj je to těžší v tom smyslu, že všichni vědí, že já jsem jeho otec a na druhou stranu všichni vědí, že on je mé dítě. To mu nic rozhodně neusnadňuje.
Co mladší dcera Terezka? Jak ona si vede mezi ostatními kluky a za jakou kategorii zatím hraje?
Je tady nejmladší. Vše to vyplynulo z toho, že trávíme spoustu času na stadionech a všude ji bereme sebou. Je sportovně nadaná jako zbytek rodiny. Baví jí to a když už se tedy věnuji v uvozovkách cizím dětem, tak se chci samozřejmě věnovat i svým dětem. To, že také hraje, je tedy přirozený vývoj. V tuto chvíli hraje za druhou třídu.
Jak si vlastně loni vedl celý tým?
Musím děti pochválit, protože nás loni velmi mile překvapily. Věděli jsme, že jsou šikovné, ale že předvedou velké výkony proti Chomutovu nebo Litvínovu, to jsme nečekali. V tuto chvíli se tedy soustředíme na vyšší kategorii, to znamená, že hrajeme se staršími dětmi a myslíme si, že je to posune do budoucna někam dál.
A jak si zatím chválíte systém, který se od letošního roku u litoměřické mládeže rozjel?
Máme tu nového šéfa, s Martinem si vyhovujeme prakticky ve všem. V podstatě máme na drtivou většinu věcí, co se týče přípravy dětí, velmi obdobné názory. V řadě věcí se doplňujeme, trénujeme spolu již druhý rok. Loni jsme se vlastně poprvé poznali a myslím, že to celý rok fungovalo dobře, proto jsme se domluvili na pokračování spolupráce.
