Vasyl Špilka: Postupový gól proti Vsetínu je zatím největší moment mé kariéry

Zveřejněno 04.04.2026 | Tomáš Málek
„První sezona mezi dospělými byla neskutečná, lepší partu jsem nezažil,“ říká útočník Vasyl Špilka, který má za sebou premiérový ročník v dospělém hokeji. Přechod z juniorského hokeje zvládl i díky nabytému sebevědomí a v play-off patřil k tahounům celého týmu. Vrchol sezony pro něj přišel v podobě postupového gólu proti Vsetínu, na který jen tak nezapomene.

Jak hodnotíš svou první sezonu mezi dospělými a jak tě přijala kabina?
Užil jsem si to náramně. Kluci mě přijali úplně fantasticky, ta parta byla neskutečná. Asi můžu říct, že jsem lepší kabinu zatím nezažil. Opravdu jsem si to maximálně užil.

Vybavíš si nejlepší a nejtěžší moment sezony?
Nejlepší byl určitě můj první profesionální gól, na ten nikdy nezapomenu. Nejtěžší moment bych nechal bez komentáře.

Jaké největší rozdíly jsi vnímal mezi extraligou juniorů a Maxa ligou?
Rozdíl je prakticky ve všem. Hokej je mnohem rychlejší, tvrdší a hlavně silovější. Souboje jsou úplně jinde, na to si člověk musí zvyknout asi nejvíc.

V juniorské lize jsi patřil k nejproduktivnějším hráčům. Přikládal jsi tomu velkou váhu?
Upřímně ani ne. V juniorech můžete být hodně produktivní, ale mezi chlapy to musíte potvrdit znovu. Bral jsem to spíš jako bonus, ale nepřikládal jsem tomu nějak zásadní význam.

Pomohlo ti to alespoň po psychické stránce?
Ano, hlavně v sebevědomí. Věřil jsem si, což mi při přechodu mezi muže určitě pomohlo nejvíc.

Play-off se ti náramně povedlo…
Velký dík patří trenérům za důvěru a roli, kterou jsem dostal. Hrál jsem hodně, což mi pomohlo zvednout sebevědomí. Samozřejmě také spoluhráčům, hlavně klukům z lajny Michalu Koštovalovi a Filipu Novákovi.

Na ledě jsi často emotivně gestikuloval s fanoušky. Pomáhá ti to?
Po gólech přijdou emoce přirozeně. Myslím, že to dokáže nabudit nejen mě, ale i celý tým. A popravdě se mi líbí, když fanoušci reagují, ať už jakkoliv. Dodává mi to energii.

Postupový gól proti Vsetínu, byla to zatím největší euforie v kariéře?
Jednoznačně. Bylo to něco neskutečného. Už jen to, že jsme vyrovnali deset sekund před koncem a pak to rozhodli v prodloužení, ta atmosféra byla nepopsatelná. Po tom gólu to vypadalo, jako by měla spadnout hala. Zatím určitě nejdůležitější moment mojí kariéry.

Byla to nacvičená situace?
Ano, trenér Tvrzník nám to před střídáním detailně nakreslil a my jsme to přesně tak zahráli. Takže velký podíl má i on.

Vaše čtvrtá lajna byla hodně produktivní. V čem spočívalo její kouzlo?
Hlavně v chemii. Rozuměli jsme si na ledě i mimo něj. Jsme mladí kluci a play-off jsme si strašně užívali. Myslím, že právě tohle bylo klíčové.