MENU
Stadion porazil Sokolov 4:2 a proti Baníku triumfoval v rámci přípravy už podruhé. Jak bys utkání zhodnotil?
Byla to trochu divočina. Řekli jsme si, co chceme hrát, ale to se nám moc nedařilo. Nějaké momenty, které jsme zahráli dobře, tam byly, ale někdy nesmyslně hrajeme to, co nechceme, a pak nás za to soupeři trestají.
Ve kterých momentech se podle tebe lámal chleba. Co bylo pro výhru klíčové?
Zápas se nejspíš zlomil v přesilovkách. A důležité bylo také to, že jsme ve třetí třetině v obranném pásmu dobře bránili. I když jsme udělali pár chyb, tak jsme nedostali vyrovnávací gól a dohráli to do vítězného konce.
Vývoj duelu ovlivnila řada vyloučení ze druhé periody. V té první jste přitom byli ukázkově disciplinovaní. Co jste si k tomu řekli v kabině?
Řekli jsme si, že jsme snad v životě nehráli takovou třetinu a že to byla fakt divočina. Nikdo nechápal, co se děje. Pořád bylo nějaké oslabení. Docela výživná třetina a doufám, že už ji nikdy nezažijeme.
Oproti předchozímu duelu se vám tentokrát dařilo v přesilovkách. Čím to, že to tam tentokrát tak napadalo?
Každý tým je jiný a jinak brání. V tomhle zápase vystupovali tři nahoru a nechali mě před bránou skoro samotného. Pak jsme měli i přesilovku pět na tři, která by se měla vždycky proměnit.
S Baníkem už jste letos jednou hráli. Mohl bys oba zápasy porovnat?
Soupeř hrál to stejné, co minulý zápas. Hráli tvrdě a svůj hokej.
K vítězství jsi přispěl dvěma góly. Měl jsi ale blízko i k hattricku. Jak moc tě mrzí, že jsi nakonec neskóroval potřetí?
První dva góly byly z přesilovky, máme s Jardou Kracíkem něco sehraného. Už to hrajeme druhým rokem, takže o sobě tak nějak víme. Takže první gól byl po sehrané akci. Ten druhý po buly při přesilovce pět na tři. Puk se ke mně odrazil, já měl otevřenou cestu a vypálil jsem. Co se týče třetího gólu, tak mi přeskočil puk, bylo to pro mě takové nešťastné, ale nakonec jsme z toho dali gól, takže to se počítá a bereme výhru.
Společně s Jaroslavem Kracíkem jste se postarali o tři ze čtyř gólů. Jak jsi spokojený s vaší spoluprací?
Určitě moc. Mně se s ním hraje moc dobře. Už minulou sezonu jsme se dost sehráli a teď to akorát opakujeme. Nemůžu si ho vynachválit.
V týmu se postupně zabydlují i Tomáš Guman a Filip Kuťák. Co říct k jejich výkonům?
Učí se systém, takže je pro ně těžké se do toho dostat, ale jsou to zkušení hráči. S Tomášem Gumanem se znám odmalička, takže si stačí něco říct a hned se pochopíme. Máme mezi sebou určitou chemii.
Kdo ti na ledě a v kabině naopak chybí, je bratr Martin. Jak si zvykáš na tým bez něj. Nestýská se ti?
Asi bych řekl, že se mi stýská. Je to bez něj takové poloviční. Mrzí mě, že spolu teď nehrajeme. Ale doufám, že si to někdy v budoucnu zopakujeme a budeme spolu hrát třeba pár sezon.