Emoce k hokeji patří, říká asistent trenéra Pavel Zuziak

Zveřejněno 12.11.2009 | Michaela Luňáčková
Po vyhroceném derby mezi Stadionem Litoměřice a Roudnicí n. Labem jsme vyzpovídali i asistenta trenéra Pavla Zuziaka. Pavel nám pověděl, co si myslí o přístupu k soupěřům, sobotním zápase s Řisuty, ale i o fanoušcích a jejich emocích.
Jel tým do Roudnice s obavami, že by zde mohl ztratit body?

S obavami určitě ne. My musíme mít z každého soupeře přirozený respekt, ale určitě ne obavy, protože když se budeme bát, tak je to krok zpátky. To bychom tady mohli prohrát klidně 5:1. Ke každému zápasu se musí přistupovat s respektem, s jistou pokorou a disciplinovaným výkonem.

Náš tým má dost zraněných či nemocných hráčů, navíc k tomu přibyl trest do konce utkání pro Milana Buďu ke konci druhé třetiny. Nedocházely mančaftu síly?

Jak už říkal Dan, dva kluci nám dneska hráli s horečkou, máme spoustu zraněných, takže nás tu bylo akorát na tři pětky. Honza Kaltenböck dostal „desítku“, takže po dobu dvanácti minut, co byl na trestné lavici, jsme hráli na pět beků, takže to pro nás nebylo vůbec lehké utkání. Roudnice dobře bruslila a hrála důrazně. Když pominu výkon rozhodčího, tak zápas kromě třetí třetiny nebyl až tak moc ke koukání, nicméně ta třetí třetina už byla o něčem jiném. Začali jsme hrát hokej, rozhodčí nebyl tak úzkostlivý a projevilo se to tak, že jsme dali dva góly, což znamenalo naše vítězství 2:3.

Co sobotní zápas s Řisuty, který nás čeká? Zápasy jsou brzy po sobě, dá se tým dohromady?

To těžko říct, uvidíme. Kluci budou dělat maximum pro to, aby se na sobotní zápas připravili, protože to bude zápas o 1. místo v naší skupině, což je velice lákavé. Určitě to bude úplně jiné utkání, protože Řisuty hrají zcela jiný hokej než Roudnice. Myslím si, že to bude pěkný hokej. Byli bychom taky moc rádi, kdyby za námi na zimní stadion ve Slaném přijelo co nejvíce našich fanoušků.

Ještě se zeptám na roudnické fanoušky. Byli pověstní tím, že dokáží udělat bouřlivou atmosféru, což nám nakonec i ukázali. Je to správné, nebo to k hokeji až tak nepatří? Mám na mysli povykování nejen na naše hráče, ale i fanoušky…

Emoce k hokeji samozřejmě patří. Když se dostane dvacet vteřin před koncem gól, tak se hledají chyby a vina všude možně. Jsou to prostě emoce a ty má každý člověk jiné. Těžko za to někoho soudit. Ten člověk třeba teď přijde, dá si pivko a je v pohodě.

Teď bych se ještě vrátil k našim fanouškům. Dnes tady byla možná více jak polovina diváků z Litoměřic, potěší to na srdci?

Samozřejmě. Hrát venku a mít defacto polovinu tribunu plnou Litoměřičáků, to je pro kluky určitě perfektní, protože je ženou dopředu. Moc jim za to děkujeme.

My děkujeme za rozhovor.