MENU
V zápase proti Sokolovu jste třikrát vedli, ale po závěrečné siréně se radoval soupeř. Proč se nepovedlo duel dotáhnout do vítězného konce?
Byla škoda, že jsme dostali gól hned na začátku třetí třetiny. Potom jsme z toho byli trošku rozklepaní, před pátou brankou jsme udělali taktickou chybu, a pak už se to těžko honí, když byl soupeř celý zápas na koni a my jsme jenom bruslili.
Mluvil jsi o dvou inkasovaných gólech z konce druhé a začátku třetí třetiny. Dá se to vůbec pak dostat z hlavy?
Určitě to jde, ale je to strašná nedisciplinovanost. Nemůžeme si dovolit dostávat góly na konci druhé a hned na začátku další třetiny. Je to všechno o hlavě a je to nepřipravenost.
Čím to, že jste jednu branku dostali krátce před koncem třetiny? Nezapůsobila třeba ztráta koncentrace?
Když to bylo takhle asi 20 vteřin do konce třetiny, tak jsme si asi mysleli, že už se nemůže nic stát a bohužel se stalo.
Dá se říct, že vás soupeř něčím překvapil? Nebo jste na něj byli po herní stránce perfektně nachystaní?
Myslím si, že nepřekvapil. Hráli to, co hrají vždycky. Nahazovali kotouče na zadní mantinel, byli nepříjemní, hodně brusliví a dobře fyzicky připravení. Nám to naopak nesedlo, musíme se z toho dostat a zlepšit se.
Stadion má v posledních dnech hodně náročný program. Nemohl to být jeden z faktorů, které ovlivnily váš výkon?
Myslím si, že ne. Spíš mi přišlo, že to tomu týmu prostě vůbec nesedlo. V sobotu to musíme zlepšit.
Z pohledů utkání letos střídáš Stadion a sparťanskou juniorku. Jak velký je to skok?
Z juniorské soutěže mezi dospělé je to vždycky skok, ale myslím, že jsem se adaptoval dobře a odehrál jsem tady víceméně celou přípravu. Je to jenom o hlavě, musí se zase nastavit na chlapský hokej a já musím udělat nějaké změny.
V čem se podle tebe liší juniorská extraliga a první liga?
Je to hlavně o taktice. Hráči nedělají v Chance lize takové chyby, jaké se dělají v juniorce. Hra je navíc disciplinovanější.
Vraťme se zpátky k soutěži. V sobotu vás čeká další ze silných soupeřů. Do Kalich Areny dorazí Třebíč. Na čem je potřeba zapracovat?
Myslím, že na všem, ale hlavně na přístupu. Protože jsme tam bruslili jak tělo bez duše, nebylo tam nasazení bojovnost. Musíme každý začít od sebe a dát do toho víc než sto procent, potom můžeme věřit, že uspějeme.