Není to jen o dvou hráčích vzadu, říká brankář Martin Volke

Zveřejněno 05.10.2009 | Jan Luňáček
Nedělní zápas se soupeřem z Řisut byl hodně bohatý na brankové příležitosti. Příležitost vyniknout dostali tímto i brankáři obou týmů. Litoměřický Martin Volke byl svému týmu opět oporou a útočníci soupeře často ztroskotávali na jeho bravurních zákrocích. I když Martin fanouškům také občas připraví infarktové situace... Martina jsme požádali o zhodnocení zápasu.
Martine, dnešní zápas byl pro brankáře asi hodně náročný, že ano?

Já si myslím, že to bylo dnes náročné pro všechny. Každý musel hodně bruslit a u toho hýbat nohama, brankář by bez toho byl k ničemu. Když nebudou bruslit všichni a všichni se snažit, tak těžko vyhrajeme.

Zápas byl pro diváky atraktivní. Jak to vypadalo na ledové ploše?

Určitě to byl dobrý hokej. Hráči Řisut jsou vesměs Kladeňáci a ti hrajou útočný hokej. Zápas byl opravdu hokejový, mančafty nebrání ve čtyřech. Není to žádné velké bránění, takže taky padá hodně gólů.

Utkání vypadalo po polovině jako jasná záležitost pro nás, pak se to trochu zdramatizovalo. Neměli jste nakonec obavu o výsledek?

Možná to tak vypadalo. Chyby, které nás stály góly, byly zbytečné. Chtělo to trochu více důrazu při bránění, ale nakonec se to odehrálo za tři body. Se štěstím jsme dali na 5:3 a bylo rozhodnuto.

Brankáře určitě i více baví, když si zachytá, a ne že jen stojí v brance?

To určitě. Tak to má asi každý gólman, ať hokejový, nebo fotbalový. Je lepší být stále v akci a být správně zahřátý, než jen čekat na nějakou střelu. Pak se to tam špatně odrazí a nemusí to skončit dobře. Je dobré vychytat nějaké šance, protože si potom člověk v zápase i více věří.

Jak hodnotíš obranu v dnešním zápase? Byla spolehlivá?

Myslím si, že jsme se zlepšili jako celé mužstvo. Hrajeme lépe odzadu a určitě bráníme líp než na začátku soutěže. Vždycky se ale nějaká chyba udělá, s tím se musí počítat. Není to jen o obraně jako o těch dvou hráčích vzadu, bránit musí v určitou chvíli všichni. Aby bránili dva, to je málo, musí pomoci i útočníci. (poznámka redakce – míjí nás obránce Tomáš Hillmich: "Napište, jak jsem to tam zvoral," kajícně se přiznává).

Dnešní výkon se pomalu podobal výkonům z přípravných zápasů, kdy jste vyhrávali.

Asi se nedostanem na vrchol najednou. Musíme se škrábat po schůdkách, zápas od zápasu. Každý zápas začíná za stavu 0:0. Je potřeba se vyvarovat zbytečných chyb hned na začátku. Když se dá první gól, tak se hraje hned líp. Ale forma je kolísavá, někdy vydrží déle, někdy se na ní déle čeká.

Děkuji za rozhovor.